Poslední album Eric Chenauxe osobitého písničkáře, vydávajícího na kultovním labelu Constellation Records, který má na svém kontě např. desky Godspeed you! Black Emperor nebo Hrsta. Možná se vám tato informace nezdá až tak důležitá, ale Constellation Records je label, který vydává desky, jež spojuje zvláštní a velice speciální aura, která je tvořena uvěřitelností, osobitostí, talentem a v neposlední řadě obrovskou silou lidskosti. S jejich poslechem máte pocit, že jsou na tomto světě pořád lidé, kterým není lhostejný jeho osud a tak o něm hovoří. Ovšem bez obvyklého patosu a černobílých zjednodušujících schémat. Hovoří o bolesti a naději především zkrz své vlastní srdce a svou duši a dříve, než z ačnou ukazovat na ostatní, snaží se vidět hlavně dovnitř sebe. Eric Chenaux pak vše tohle naplňuje měrou vrchovatou. Jeho poslední deska Sloppy Ground je nádhernou mozaiků citlivě poskládaných tónů, kterým udává směr zvonivá kytara a Ericův uhrančivý vokál. To vše je pak doplněno např. violou, banjem nebo perkusemi, které ovládají Ericovi přátelé. Svou okouzlující poetikou vás tahle deska velmi často vrátí zpátky do dětských let a vytvoří bublinu nostalgie, která vám dovolí na chvilku zapomenout, nikoliv však přestat (po)chybovat. Tím mi občas Eric Chenaux připomíná např. Iron and Wine nebo Bonnie "Prince" Billyho, i když v tomto případě jsou vyjadřovací prostředky záměrně úspornější. Stejně jako všechny Constellation tituly má i tento někde hluboko u vnitř zvláštní žár, který zabraňuje tomu aby podobné příběhy ztratily své napětí a uvěřitelnost, protože když Eric zpívá o stmívaní, cítíte vůni letního podvečera naprosto zřetělně. Je v nich ukryto věčné hledání lidí, kteří nechtějí zůstat stát na místě, ani se hnát za vytvořenými náhražkami reálného života. A tak hrají a zpívají, vydávají desky, jezdí na turné a poznávají. (Banán)