Byl to docela šok, když vloni v létě při spektakulárním zahajovacím ceremoniálu londýnské olympiády zazněla skladba Surf Solar z druhého alba Fuck Buttons. Tahle dvojice rozhodně svou hudbou nikdy neaspirovala na globální slávu ani všeobecnou přijatelnost, vždyť jejich psychedelický sonický amalgám je postavený skoro výhradně na výpůjčkách z experimentálních žánrů.

Přesně rok poté přichází s třetím studiovým albem Slow Focus, a ačkoliv oni sami to vehementně popírají, něco z toho olympijského zážitku do jejich hudby přece jen proniklo. Jen si vezměte třeba ty muskulární bubny ze skladby Brainfreeze, kterou deska startuje. Jejich mix noiseu, elektroniky a psychedelických stavů je na nové desce jednoduše ještě epičtější a monumentálnější.

Andrew Hung a Benjamin John Power už nás nikdy nepřekvapí tak jako na debutu Street Horrrsing, kdy jejich aurální atak slastného hluku předefinoval všechno, co jsme si dosud mysleli o noiseové hudbě. Na dvojce Tarot Sport dokázali s pomocí Andrewa Weatheralla svoje nápady dotáhnout a realizovat s patřičnou razancí. Novinka Slow Focus, natočená tentokrát bez externího producenta, pokračuje v načaté cestě a dvojice se na ní vydává po vyšlapaných cestičkách, ale pokaždé dojde ještě o trochu dál než předtím.
Fuck Buttons - Slow Focus - Foto: ATP Records

Fuck Buttons - Slow FocusFoto: ATP Records

Po euforické smršti Brainfreeze dojde na Year of the Dog - sci-fi techno, jehož bublající syntezátory hodně připomínají ranou tvorbu Klause Schulzeho (hlavně album Cyborg). The Red Wing je asi nejblíže k hitovému singlu. Pod skladbou s hiphopovým beatem by klidně mohli být podepsaní The Chemical Brothers, kteří by ji ale patrně nenatáhli na osm minut. Prince’s Prize je futuristický funk s divnou synkopací a Stalker apokalyptický soundtrack čerpající z odkazu Johna Carpentera. Desku pak uzavírá další desetiminutové monstrum Hidden XS, které pěkně shrnuje všechno, co jsme na Fuck Buttons kdy milovali - atomovou dynamiku, hlukové úniky do červených a slastné repetice syntezátorových riffů.

Slow Focus je zvukově nejvypiplanější deska Fuck Buttons, což ospravedlňuje i fakt, že většinu postupů a triků už dvojice použila na předchozích deskách. Co ale považuji za jednoznačné minus, je to, že sedm skladeb příliš nedrží pohromadě. Každá jako kdyby kopala za svůj vlastní tým, a deska postrádá nějaký jednotící motiv či společnou náladu. I přesto se dá říct, že Fuck Buttons na Slow Focus potvrdili svůj talent. (Radio Wave.cz)

Vinyl verze vychází jako 2x LP.