Tohohle písničkáře snad musí vzít na milost i Křepi! Žádný ufňukaný klopýtání ve stopách Bright Eyes, ale dospělý skladby o věcech, který se můžou týkat i vás. A hlavně - ten chlapík má fenomenální plnovous! Respekt!!! Ano, je řeč o jednom chlapíkovi: Iron And Wine je totiž v podstatě jen Sam Beam, kterýho doplňujou další muzikanti. Beam se naučil jednu úžasnou věc: sdělit spoustu věcí v co nejprostší formě a zvláštně ztlumeným hlasem, kterej jeho projevu dodává příjemnou dávku civilnosti. A to jste vlastně slyšeli, jak se Beam naučil hrát a zpívat tak krásně potichu? Nejdřív si coby teenager v pokoji brnkal Joy Division a nechtěl rušit rodiče, a když pak doma nahrával svojí debutovou desku, musel to dělat potichu, protože ve vedlejší místnosti spaly jeho děti (v současnosti má tři). Iron And Wine je dokonalej mix akustickýho písničkářství (neříkal bych tomu zrovna folk..) a občasnýho country zasnění. Můžete tu slyšet ozvěny Nicka Drakea a nebo Elliotta Smithe, ale nejvíc ze všeho tahle deska připomíná geniální album "Harvest Moon" od Neila Younga. Třeba "Teeth In The Grass": banjo vybrnkává jednoduchej motiv, do toho se občas zakvílí slide kytara a na pozadí si mumlá Beamův hlas s decentním akustickým doprovodem. Jestli jste alergický na maníky s kytarou, co vám říkají tu "pravdu o životě", vezměte na milost aspoň Iron And Wine! (Aran)