Teoreticky bych měl mít problémy napsat originální recenzi na jedenácté album Lungfish, kapely která se od svého prvního 12" Necklace z roku 1988 hudebně téměř nezměnila, ale opak je pravdou. Nutí mě to k úvahám, jak je možné že se lidem začne zajídat většina kapel která existuje víc než cca 10 let a vydá víc než pět desek, ale u Lungfish tohle prostě neplatí? Asi proto že Lungfish nejsou obyčejná kapela. A hlavně - pozor, tahle deska je v sednmáctileté historii Lungfish převratná! První šok - "Feral Hymns" nenahrával Don Zientara z Inner Ear studia. Kapela se rozhodla svěřit do rukou Tim Greena - ano, chlapíka který hrával v Nations Of Ulysses, poté se přestěhoval na západní pobřeží a vybudoval respektované studio kde nahrávali Melvins, Bikini Kill, The Fakes, Pleasure Forever, Erase Errata atd. Nevím nakolik tahle změna poznamenala novou podobu Lungfish, ale s určitostí můžu číct že tohle je nejživější album Lungfish historie. Struktura skladeb zůstává pořád stejná - monotónní kytarový riff vás s účinností mantry uvede do transu a charismatický vokál Daniela Higgse vás tam udrží.. ale skladby jsou zahrané s větší razancí, bubeník občas přejede po přechodech a pátá skladba "You Are The War" kde se Daniel dostává až do ukřičené polohy mě naprosto konsternovala. Áááááh! Obvyklým Lungfish postupem bylo nasadit nejsilnější flák na počátek alba a dostat vás tím do nálady... "Feral Hymns" má své pomyslné vrcholy rozházené po celém albu, jakoby chtěli naznačit že tahle deska nemá podobné triky zapotřebí. Čtyřicet minut při kterých zapomenete na svět kolem vás - a přiznejte si to, to občas potřebuje každý!