Na novým albu najdeme jedenáct skladeb, který vás vyvedou z omylu, že crust nebo disbeat se nemá už kam posunout. Martyrdöd to ale dokázali. štiplavá crust / d-beat rytmika zůstala, ale jako nadstavbu můžeme dodat melodii a kytarový sóla a vyhrávky v kombinaci s čitelným, ale pořád hrubým zvukem. Ne a fakt to nezní špatně. Brutální a temná tvář Martyrdöd tady pořád je. Samozřejmě je "Paranoia" okořeněná spíše větší než menší porcí metalu (což je koneckonců dobře). Taky aby ne, když tahle nahrávka vznikla ve Studiu Fredman (nahrávky At The Gates, Opeth nebo Amon Amath). Celkovej sound asi nedokážu nijak srozumitelně a jednoduše popsat. Prostě banda špinavejch pankáčů nahrála desku v čistým voňavoučkým studiu a výsledkem tohodle hodně nepravděpodobnýho mixu je "Paranoia". Ty vole prostě ty sólíčka vás dostanou, protože vůbec nezněj trapně a prvoplánovitě. Esli jako víte, vo čem tady píšu? A určitě nemá cenu vypichovat jednotlivý songy nebo nějaký pasáže. Je to silný album a musí se hodnotit jako celek. A jak jsem si tak všimnul z prvních recenzí na "velkejch" metalovejch magazínech těmhle švédům se maže med kolem huby celkem slušně. Přidávám se k nim se svojí sklenicí luxního mixu.

Jo vlastně ještě pár poznámek na konec. Texty jsou švédsky (v bookletu s anglickejma překladama) a témata jak je zvykem u tohodle stylu rozhodně nejsou o páření se nebo nedejsatan o tom jak se všichni máme dobře. A grafika celýho obalu je typicky martyrdödsky úchylná. Prostě paranoia jak vyšitá. (Periferia.cz)