Uprostřed příběhu (nejen) Michala PařízkaMagazín Full Moon neustává ve svých vydavatelských aktivitách, které se netýkají jen hudebních nahrávek. „Vždycky mě bavilo o hudbě číst, i o hudebnících, jejichž tvorba mě moc nezajímala, naopak se často stalo, že jsem je pak právě díky některým textům, článkům nebo knihám poslouchat začal. Tak by to asi mělo být. V mém světě.“ Kniha Uprostřed příběhu šéfredaktora magazínu Full Moon Michala Pařízka shromažďuje výběr jeho textů, vydaných tamtéž během deseti let jeho existence. Rozhovory, profily, reportáže, recenze i úvodníky tvoří dohromady podivuhodnou koláž, která nabízí nečekaná propojení i souvislosti a hlavně spoustu zaujetí nejen pro hudbu, ale pro umění vůbec. Uprostřed příběhu vychází u příležitosti desátého výročí založení magazínu, pod hlavičkou platformy Full Moon Forum.Křest knihy proběhne 23. září 2020 vpražském klubu Underdogs‘, kde vystoupískupiny Rány tělaa Hothouse, celý večer pak bude svou vytříbenou selekcí rámovat DJ Saint Francis(jinak Vellocet Roll).Michal Pařízek pracuje pro časopis od jeho založení vroku 2010 a jeho šéfredaktorem je od roku 2014, ovšem coby kulturní publicista seprofiluje od počátku milénia. Od té doby psal namátkově pro Aktualne.cz, Čilichili, Freemusic.cz, Nedělní svět, Týden nebo Uni a budoval si originální rukopis, který nepostrádá vývoj. „Michalovo psaní mi připomíná zlatou éru hudební žurnalistiky, která seuž pěstuje jen v té hrstce papírových časopisů z Británie, které ještě přežívají. Jeho texty jsou poučené, ale čtenáře nikdy nepoučují, spíše nás jako autor nenápadně vtáhne do svého světa a pak nám ukáže všechny ty báječné věci, které bychom v hudbě mohli slyšet. Kolikrát jsem si musel desku, o níž jsem si myslel, že ji dobře znám, pustit znova a objevit v ní s Michalovou pomocí něco nového,“píše vprologu editor Karel Veselý, který se podobným hodnocením tuzemské publicistiky vyhýbá.Pařízkova kniha přináší příběhy Rosalíe, Iggyho Popa, Davida Bowieho, Alice Coltrane, ale také Františka Skály, Katarzie, Josefa Koudelky a mnoha dalších. Minimalistickou, vzdušnou grafikou se na publikaci podepsalo studio Carton Clan, snímž Full Moon spolupracuje od svéhovzniku, doplňují ji fotografie Andrey Petrovičové, která smagazínem rovněž spojila část své umělecké cesty. Ano, celé toto dílo propojuje autorské aktivity „full moon love gangu“, ale zároveň si uchovává potřebný nadhled a odstup, stejně jako oddanost psanému projevu. Což dokládá i doslov Maxima Horovice: „Jsem jeden z těch, kdo za posledních deset let přečetl všechny Michalovy texty, tedy minimálně ty pro Full Moon. Některé věci mě v jeho textech dráždí pořád, vlastně bych nikdy nechtěl, a taky asi neuměl, psát jako on, zároveň jen hrstku kulturních publicistů respektuju jako jeho. Část hudebních publicistů se zalkne vlastním egem, další vypíše všechna slova, co zná, a jiná poztrácí smysl podobného konání, Pařízek se propisuje pořád dál.“