Parta novodobých hipíků sdružených kolem labelu Elephant 6 (kromě NMH z téhle komunity vzešly kapely Olivia Tremor Control, Elf Power a řada dalších) na svojí druhé a zároveň poslední desce (rozešli se krátce po jejím vydání v roce 1998) In The Aeroplane Over The Sea namíchala silnou dávku z psychedelických kořenů živeného, poctivého a emocionálně přesvědčivého lo-fi folku. Výjimečnost soundu a tím pádem i celkové nálady teď poprvé v Evropě vydávaného Aeroplane, které je podle mnoha zámořských fans a některých kritiků vůbec nejlepším indie-albem všech dob, je hlavně dílem Jeffa Manguma, v počátcích jediného člena NMH, hlavního autora hudby a taky podivínského nadšence do world music. Ten svoje surreálně-snové, těžko srozumitelné texty (v téhle spojitosti padá srovnání se sólovou tvorbou Syda Baretta) spojil s chytlavými melodiemi hranými jen na španělku (úvodní King Of Carrot Flowers Pt. One je ukázkový exemplář rukopisu NMH, klíčový song Two-Headed Boy najdete i v repertoáru jiných písničkářských es včetně Mountain Goats). Když se přidá celá kapela v čele s neotesanými punkovými bicími Jeremyho Barnese, zní NMH jako rozdováděný cirkusový šraml. A když se dostane ke slovu trubka, lesní roh, banjo, ale třeba i dudy a nazvučené krátkovlnné rádio (?!), proměňují se NMH v šílený orchestr bez dirigenta, který nikdy totálně nezabloudí v psychedelickém rauši (produkci měl na starost Robert Schneider, člen jiné party z Elephant 6 rodiny - Apples In Stereo). Možná je to dětinskou svobodomyslností Jeffa Manguma a spol., spojenou s odvahou k experimentům, které ale stály na základech songwriterské suverenity, že významné alternativní kapely dneška jako The Decemberists, Okkervil River, ale i Sufjan Stevens a Bright Eyes mají v Neutral Milk Hotel a právě v tomhle jejich albu velký vzor. (a.m. 180)