Z léta do podzimu. Pinback na předposledním albu „Summer In Abaddon" (2004) předestřeli zářivou paletu teplých zvukových odstínů, evokujících stinné lenošení v rozpálené kolébce léta. Novinka „Autumn Of The Seraphs" se na několik místech líně sune směrem k zádumčivějších podzimním barvám. Čeká nás příště sněhová pokrývka, zmrzlá země a zatažená obloha? Jen těžko. Pinback totiž nedovedou studit. Jejich zvuk je na samé hranici emocionálního kýče (do kterého někdy ve druhé polovině své kariéry zabředávali třeba Pedro The Lion), ale Pinback tohle balancování naštěstí vždycky ustojí. „Autumn Of The Seraphs" je také o něco živější album než jeho předchůdce. Ve třetí „Good To Sea" si třeba Pinback hrají na docela svižném post-funkovém základě, „Devil You Know" je zase poměrně rezolutní zvuková demonstrace nekonečných možností. Na křišťálově průzračný sound už jsme si u Pinback zvykli, zvonivé vícehlasy jsou také poznávacím znamením kapely. Kdyby se Mike Wilson z Beach Boys rozhodl natočit svou finální symfonickou zpověď a jako producenty si najal Air, výsledek by možná zněl právě takhle. „Autumn Of The Seraphs": zvuková hádanka, kterou nerozluštíte ani po stém poslechu.