Podle Banána je téměř nemožné proposlouchat se prvním songem této desky. To nám, jedincům odkojeným produkcí labelů Verminscum a Gravity kdy nám kapely jako Universal Order Of Armageddon, Great Unraveling, první (!) desky Black Dice a pozdní Born Against leptaly díry do mozku to nečiní žádný problém. Ale naprosto to chápu - míň otrlým může otvírák tohoto alba způsobit srdeční zástavu nebo bolehlav. Ticho rozčísnuté řezavou kytarou, monotónní basová linka, neúnavné bicí tepající v obráceném rytmu takže máte pocit že jsou o dobu napřed. Afektovaný uřvaný přecházejícího od přidušené mluvy po drásavý křik, rozskřípané kytarové cákance a vazba v prostoru. Pozor - neposlouchat Pissed Jeans nahlas nemá cenu. Pokud máte pocuchanější nervy, doporučuju poslouchat až od druhé skladby kdy se Pissed Jeans začínají podobat klasické kapele. Pokud to ovšem můžete říct od démonické hudby ve které se odkaz kultovního split singlu Born Against/Universal Order Of Armageddon mísí s pošahanými skladbami Black Flag z druhé strany My War LP a živočišnou surovostí desek Monorchid. Odkaz Chrise Thompsona je zde znát, ale Pissed Jeans ho nechali pomalu se topit ve sludge bahnu. Poslouchat Pissed Jeans znamená podstupovat podobnou torturu jako když vám někdo z otevřené zlomeniny vyškrabuje rezavým hřebíkem morek z kosti. Excelentní obal postavený na kontrastu panenské běloby s černobýlím fotem podtrhuje tuto vražednou koncepci. Hudba která bolí!