Opět i na LP! Druhé album PMFS mě opravdu zaskočilo! Zdálo se mi že mají tendence najet na obvyklou vlnu kdy je každé album melodičtější a líbivější - opravdu, předchozí album "Fuck With Fire" se lehce začalo přibližovat kapelám jako Small Brown Bike či dokonce Hot Water Music - ale novým albem mi tyto obavy rázně utípli. Je naprosto nekompromisní a posluchačům nedá nic zadarmo. Začněme u zvuku, protože zde je myslím alfa/omega jejich konceptu. Syrový, temný sound s intensivními bubny kdy se vám zdá že bubeník žene zbytek kapely kupředu bičem jako smečku tažných psů, ti se brání palbou neučesaných kytarových riffů ale největší pozornost na sebe strhne zaručeně zpěv. Zní totiž podivně prostorově, jako kdyby zpěvák zpíval v jiné místnosti, a díky tomu že velká část vokálů je zdvojena, vyvolává to i pocit podivně zkresleného, zhalovaného efektu. Na osobitý sound vás ostatně upozorní i počátek laba kdy jsou nástroje snímány pouze jedním room mikrofonem. Album tím získává na autentické syrovosti a k hudbě Planes se dokonale hodí. Je zde dvanáct skladeb intensivního, živelného hardcore který zní jako mix prvních desek Grade, As Friends Rust a 400 Years zahraných s živočišnou dravostí kapel jako Swing Kids. Už po přečtení jejich interview ve Skyscraper jsem měl pro PMFS značný respekt, nové album pak tento dojem značně umocnilo!