Časy, kdy seattleský label Sub Pop hlučně lomozil do světa poselství o zbustrovaných kytarách jsou nenávratně pryč. Páteř současného Sub Popu tvoří popové kytarové kapely, kterým nedělá problém napsat chytlavou písničku - ve skutečnosti mají občas trochu "problém" s tím, že ty písničky jsou chytlavé až moc. The Shins jsou v současnosti jednou z nejlépe prodávaných nezávislých kapel v USA a "Wincing The Night Away" katapultovalo čtveřici ještě o level výše. Důvod? Z jedenácti skladeb na albu jich má jedenáct hitový potenciál. Vokální linky místy skutečně připomínají Morrisseyho - v místech, kdy už si myslíte, že se frontman James Mercer nemůže s jednou protahovanou slabikou dostat na více tónů, následuje další melodický vodopád. "Marrovsky" zvonivé kytary jsou pak dalším pojítkem s The Smiths z finálního období, zachyceného na desce "Strangeways Here We Come". Jenže The Shins nejsou pouhým duplikátem. Citace starých mistrů je odrazovým můstkem k vlastnoručně vyřezaným detailům - ať už je to decentní a vkusné použité elektroniky v líné "Sealegs", nebo dětsky hravé zvuky kláves v následující "Red Rabbits". (Ex)