Čtyři dlouhá léta čekali fanoušci Weakerthans než se John Samson (ex Propagandhi) a spol přestanou toulat kanadskými prériemi a přijdou s následovníkem excelentního alba "Reconstruction Site". To je konečně tady a rázem tady máme aspiranta na album roku. Konečně zase kapela která se nebojí slova pop! To co pro devadesátá léta v indie rocku znamenali Jets To Brazil, to jsou v současnosti The Weakerthans. Jímavý, z kořenů melodického punkrocku vzešlý indie rock s instinktem pro napsání výrazné melodie která hudbě dodává popový nádech. Oproti Jets To Brazil mají The Weakerthans navíc(!) několik předností. Širší záběr jejich hudebních vzorů se projevuje ve zvukové rozmanitosti. Tu bluesová kytara, tu decentní klávesové spodky. Jejich ovlivnění písničkářským proudem je slyšitelné na první poslech. Podobně jako další excelentní kapele z Kanady The Constantines se zpěvákovi dostává obrovského prostoru a skladby mají vzdušnou strukturu. Ale - nevím jestli je to tou izolovaností v nedozírných pláních které na Weakerthans doléhá - nejvíc mě na The Weakerthans bere ta ojedinělá aura. Z jejich hudby je cítit neskutečná pokora, smířlivost, lidskost která vás bere za srdce. A oni s tím umí pracovat - při doprovodu tesklivé trubky či hammond kláves v některých skladbách se vám až začnou potit oči. A takových kapel není nikdy dost!