Nové album Yaphet Kotto začíná netradičně instrumentální skladbou s hutným, monotónním riffem který v závěru nápaditě zpomalí a tím plynule přejde k druhé skladbě která je esencí všeho co od živelného emo-hardcore očekáváte. Lehce rozevlátá, šolíchající předehra která poté přechází k intensivní pasáži s naléhavě uřvaným vokálem a v této poloze pak Yaphet Kotto více či méně setrvají po většinu alba. Oproti předchozím deskám zde většinu vokálů obstarává ten kytarista který více řve (bohužel se mi jména pletou), vysoký hlas druhého kytaristy je zde vzácností. Můj favorit je rychlá skladba "Paths" s parádní dráždivě rozevlátou instrumentální pasáží která pak úžasně vygraduje a následující skladba s dokonalým hypnoticky houpavým riffem.